Mafia 1 a Mafia 2
Mafia 1
České hry získávají ve světě čím dál větší ohlas. Po období naplněného veskrze béčkovými adventurami, jejichž kvality nedosáhly ani za hranice naší vlasti, se našinec může kromě piva a škodovek pochlubit i jinými, ryze domácími skvosty. Přes milión prodaných kopií Flashpointu, půlmiliónoví Hidden&Dangerous a třeba takový Original War možná zapříčinily, že i Američané ví o existenci jakési České republiky a nepletou si jí s Čečenskem (i když ruku do ohně bych za to nedal:-). Mafia je dalším z těch, kteří by jim to měli připomenout.
Už od prvních chvil, kdy jsem hru v brněnské pobočce Illusion Softworks přebíral, jsem věděl, že se jedná o výjimečnou hru. Pokud mě paměť neklame, Mafia je první hra, která v rámci propagace figuruje na mnoha billboardech po celé České republice. Ač je hlavním cílem hry úspěch v zahraniční , autoři naštěstí nezapomněli na tuzemské fanoušky, a tak v ČR Mafia vychází za slušnou cenu 999 Kč kompletně lokalizovaná (a to včetně dabingu). Jistou výjimečnost poznáte i při instalaci - bezmála 2 GB, které Mafia uzme vašemu HDD jsou opravdu i na dnešní dobu velký záběr.
Pohodlně se posaďte, představení začíná
Nevadí, Mafia po celou dobu hraní dokazuje, že si je zaslouží. Hned na úvod se dočkáte celkem zajímavého překvapení. Příběh, v mnoha akčních hrách tak odfláknutý (zelený sliz ničí planetu, ukradl ti milenku a ty jsi jediný, kdo může svět a svou drahou zachránit apod.), je zde naopak jednou z dominant. Jak to říct jednoduše... Mafia je prostě jako film. Má skvělé intro ve stylu filmu, reálně vypadající postavy, kladného hlavního hrdinu (pokud se vůbec člen mafiánské organizace dá takhle nazvat) a také nezbytnou postelovou scénu.:-)
Třicátá léta v Americe nebyla žádný med. Světová krize zasáhla snad každého a ani život taxikáře Tommyho Angela měl do dokonalosti daleko. Jednoho dne se však Tomův život naprosto změnil. Byl donucen pomoci dvojici mafiánů v útěku před podobnými, leč nepřátelskými bandity. Ve městě, kde vše pomalu a jistě směřuje k válce dvou nepřátelských gangů to znamená konec nadějím na poklidné dožití do důchodu. Tommy si mohl vybrat: buď ho zabijí poskoci nepřátelského gangu anebo se stane jedním z mafiánů a s najatými vrahy si to vyřídí. Samozřejmě, druhá možnost zvítězila.
Celý příběh se před vámi otevírá v retrospektivní zpovědi Tommyho detektivovi Normanovi. Jak Tom vypraví, vydáváte se v jeho stopách a procházíte všemi akcemi, které prožil za svou mafiánskou kariéru. Nejenom intro je jako vystřižené z nějakého filmu, v samotné hře shlédnete stovky kratších i delších animovaných sekvencí, které vždy poposunou děj o kousek dál. Všechny jsou vytvořeny přímo v herním enginu a důležité děje provádíte sami, takže nehrozí, že by jste se stali pouze pasivními diváky.
Vítejte v Lost Heaven!
Třicátá léta, to není jenom hospodářská krize, ale také nádherná stará auta, pomalé pistole, dobová architektura a stylové oblečení. Z Mafie atmosféra meziválečného období přímo prýští a pokud se necháte, úplně vás pohltí. Lost Heaven je velice rozsáhlé město, možná dokonce větší než Liberty City z GTA 3 a je až po okraj naplněné životem. Lidé se procházejí po ulicích, jezdí ve svých autech, pracují na stavbách a nad nimi bdí tvrdá ruka zákona.
Policisté jsou oproti GTA mnohem reálnější. Je rozdíl, jestli zmasakrujete půlku náměstí nebo nabouráte do cizího auta. V prvním případě vám půjdou po krku a budou se snažit za každou cenu zastavit, kdežto nehodu spraví obyčejná pokuta. A když budete šikovní a policistům ujedete, za chvíli vás přestanou pronásledovat. Policisté si nevšímají jen masakrů a bourání, jejich škála činností je mnohem rozsáhlejší. Pozor si musíte dát na křižovatkách - na červenou se opravdu jezdit nemá, stejně tak příliš vysoká rychlost se strážcům pořádku nelíbí. A nepočítejte s tím, že byste si jen tak procházeli po ulicích se samopalem. Když vás policista spatří se zbraní v ruce, věřte, budete mít pěkně horkou půdu pod nohama. Přes všechny nepříjemnosti je souboj s zástupci státní moci jednoduší než v GTA, a to z jednoho prostého důvodu. I při nejtěžším zločinu se stačí někam schovat, přečkat několik minutek a po skončení pátrání se s vítězoslavným úsměvem vrátit na scénu.
Hra se neodehrává jen pod širým nebem. Akčnější mise vás zavedou i do nitra Lost Heaven, do jednotlivých budov. A tak musíte jednou vyhodit do povětří hotel (což se vám bude snažit ochranka rozmluvit), jindy vystřílíte půlku kostela nebo zavítáte na palubu zánovního parníku. A stejně tak občas se dostanete až za hranice města, na blízké letiště nebo vás honička zavede na vzdálený venkov. Úkoly mají rozmanitý charakter a hlavně, přirozeně zapadají do příběhu! Jednou musíte zabít představitele nepřátelského gangu, jindy musíte ujet pronásledovatelům, vykrást banku apod. Za sebe musím říct, že až na jednu poněkud delší misi, jsem se pořád dobře bavil a s napětím čekal, jak se příběh vyvine dál.
BUM! BUM! PRÁSK!
Zjednodušeně by se dalo o Mafii říci, že se jedná o kombinaci Maxe Payna s Driverem, protože bez akce ani automobilů se zkrátka neobejdete. Obojího je ve hře dostatek, i když bych řekl, že akčnější složka mírně převládá. Kouzlo soubojů spočívá v určité netradičnosti způsobené rokem výroby jednotlivých zbraní. Člověk (potažmo hráč doomovek) zhýčkaný moderním arzenálem naběhne do místnosti plné nepřátel, začne střílet jako o život, jenže v tom případě spotřebuje v okamžiku všechny náboje a jelikož nabíjení trvá hodně dlouho, může se modlit k nebesům, poskakovat jako šílenec či jen bezmocně řvát až si z něj přeživší nepřátelé udělají cvičný terč. V Mafii oceníte každičký barel, bednu či auto, za které se můžete schovat a v klidu přezbrojit.
Zbraní je k dispozici tak akorát. Potěšující je, že nedochází k jejich inflaci, základní pistoli využijete klidně i v poslední misi a stejně tak se vždy může hodit obyčejná baseballová pálka. Kromě nich hra nabízí pár dalších pistolí, dva typy brokovnic, vojenskou pušku a hlavně mou nejoblíbenější - samopal Thompson. Mafiapatří mezi reálnější střílečky, neboť stačí jedna či dvě přesné střely a můžete si jít vybrat místo na hřbitově. I vám se vyplatí dobře mířit, klidně můžete vystřílet soupeři do stehna písmeno "T", ale milý mafiánek zalehne až poté, co se mu strefíte mezi oči.
Za volantem bouráku
Jestli jsem se na něco ve hře těšil, tak to byla jízda stařičkými vozítky. A nezklamala mě. Proč? Je to zkrátka něco jiného. Sice netrháte rychlostní rekordy, neakcelerujete z nuly na sto za pět sekund a neotočíte se na místě o 360 stupňů, ale právě to je na hře tak osvěžující. Stačí jen nastartovat první "kostitřas", počkat pět sekund než naskočí motor, rozjet se do kopce a sledovat, jak se ručička tachometru odvážně blíží k nule a malý kopeček skoro nevyjedete. Takový pocit nezažijete v každé druhé hře. O to větší budete mít radost, až postupně získáte "nová" a lepší auta, které není potřeba příliš povzbuzovat k větším výkonům. Právě rozmanitost vozového parku Mafie, který nabízí snad několik desítek "veteránů" je jednou z nejlepších vlastností hry. Škoda jen, že jména automobilů jsou vymyšlená, neboť autoři prý nesehnali firmu, která by jim dala svolení k užití vlastní značky (kvůli zaměření hry).
Grafické orgie
Ať si každá říká, co chce, ale žádná hra se v dnešní době nedostane nadprůměrné hodnocení, jestliže nemá dobrou grafiku. Mafia by asi nebyla jednou z nejočekávanějších her letošního roku, pokud by ze screenshotů vylézaly zubaté pixely. V případě Illusionů se potvrdilo pravidlo "pokud chceš něco udělat pořádně, udělej si to sám". Zapomeňte na Quake 3 či Unreal engine, Mafia na vlastním enginu vypadá lépe!
Díky takovéto grafice se opravdu stírají rozdíly mezi hrou a filmem. Každá postava může mít naprosto jinou podobu, jinou chůzi či oblečení. Kupříkladu v jedné misi jsem si všiml, že můj parťák nějak divně chodí: "Asi nějaká chyba v motion-capturingu", pomyslel jsem si. Jenže chyba lávky! Z následujícího rozhovoru vyplynulo, že byl v minulé akci postřelen, takže ještě kulhá! Jindy zase můžete obdivovat jak z doutníku hlavy rodiny - Salieriho, stoupá kouř a jak mafián máchá rukama, tak se kouř postupně rozprostírá na všechny strany. Mohl bych takhle pokračovat klidně i půl hodiny, ale myslím, že stačí konstatování, že grafika je prostě úžasná a bez ní by to nebylo ono.
Dobrý den, já být mafián
Bylo by skvělé, kdybych tuto recenzi zakončil slovy "Mafia nemá chybu", jenže to bych lhal. Problém je v AI, neboli umělé inteligenci. Ne že by se obyvatelé Lost Heavenu chovali jako pacienti léčebného ústavu v Bohnicích, ale inteligentní chování je pro ně něco jako pro mě nářečí kmene v západním Kongu. Nechápu jak může ostřílený gangster zahynout jenom kvůli tomu, že se zapomene na kolejích a přejede ho tramvaj!Navíc nepřátelé příliš nevyužívají všech možných úkrytů, neskryjí se když nabíjejí zbraň a až jim dojdou náboje, tak na vás vyběhnou s holými pěstmi. Občas se k vám otočí zády a začnou k vám v pomalém podřepu couvat přímo na mušku.
Problém je také v tom, že příliš mnoho věcí je dopředu nastavených a pokud se nechováte standardním způsobem, vypadá to vyloženě divně. Jestliže vše provádíte tak nějak normálně a postupně procházíte misí za misí, všechno je v pořádku. Když v nějaké misi "zatuhnete", začne to být docela nuda. Při jedné akci v přístavu, která se mi nedařila dokončit, jsem si dokonce mohl vytvořit seznam činností na prvních pár minut. Otočka doprava, zastřelit jednoho mafiána, skok doleva, zabít druhého, vyměnit zásobník atd. A i kdybych se objevil o dvacet metrů vedle, vsadím se, že by se nepřátelé chovali úplně stejně. Jak už jsem ale řekl, jestliže se nikde nezaseknete, možná si toho ani nevšimnete.
Mafia 2
Konečně jsme se dočkali. Po dlouhých pěti letech byla na netu zveřejněna oficiální zpráva o dalším pokračování legendární hry MAFIA. Hra by měla být uvedena na trh koncem roku 2008. Do vývoje se opět pustili borci od Illusion Softworks společně s 2K Games. Podle toho co jsem viděl se máme na co těšit, hra vypadá náramě dobře, až na ty HW požadavky které budou určitě taky dobré :). Podle předběžných informací nebude "dvojka" s českým dabingem.